Cesty za kaligrafií: Skotsko

Nikola Klanicová Nezařazené

Je to tak sobecké. Vždy, když si nějaké místo zamiluji, vždy, když se moje duše ve vzdálené cizině cítí jako ryba ve vodě, uvědomím si: mám se tak nádherně, protože se cítím jako doma! Takže Skotsko: tajuplné staré hrady, pohádkové hostince se štamgasty v zapadlých vesničkách, jiskřivý čiročirý vzduch a naprosto okouzlující příroda, včetně její zastřené části duše – ano, člověk si uvědomí, že je snadno zničitelný a nepatrný. Jakýsi privátní charakter krajiny bez okázalosti a přitom totální jedinečnost, grál syrovosti. I když je energie skotských míst neopakovatelná, stejně unikátní dojem mám i z mnoha míst u nás.  Co mi ale tady často schází, je užívání kaligrafie kultivovaným, inteligentním způsobem v běžném životě, jak to dokumentují tyto fotky z Lockerbie. Pocházejí z chodby malého hotelu u silnice. Tak tak jsme přeběhli z auta dovnitř: když jsme vyjížděli z Manchesteru, bylo celkem teplo, ale na severu hustě padal sníh a fučelo šíleně. Všichni hosté uvnitř restaurace byli oblečení v kiltech. Byl to trochu černý svátek – jednalo se o pohřební hostinu. Útulnosti to ale nijak neubralo. Kromě setkání s neskutečně milými lidmi jsem si zde opravdu pochutnali. Taky jsem si koupila odznáčky ve tvaru dravců na podporu místní přírody. A vyfotila tuto mapu. Až tudy pojedete, zastavte se a prohlédněte si ji na vlastní oči: stojí to za to. Důvod zapamatovat si toto městečko díky něčemu krásnému…

blog nikola klanicová

bažanti na krbu

blog nikola klanicová

mapa z Locekrbie